Liba Cermáková
11 min ·
Tohle napsal již neexistující SUPER v r.2001. Je to jen další z řady informací o táboře v Letech, ale ty informace mohou i nemusí být pravdivé, protože o Letech už se napsalo i řeklo až příliš. Knížecí rod je dáván s táborem v Letech do souvislosti, bylo by dobré, aby byl předložen výsledek historického, na nesporných faktech založeného výzkumu, protože likvidace stávajícího stavu bude stát veliké peníze a občané by měli vědět a pochopit, kam státní peníze jdou, protože tak je to správné. Oběti mají právo na pietu, bez ohledu na národnost a rasu, je škoda zbytečně vyplýtvaných životů. Politiky je nutno kontrolovat, jsou to jen lidi a chyby děláme všichni.
Prosadili Schwarzenberkové koncentrák?
Podle dochovaných dokumentů byli vězni z koncentračního tábora u obce Lety u Písku za války využíváni k pracím na panství šlechtického rodu Schwarzenbergů. Nedaleko této jihočeské obce vznikl v roce 1942 na popud protektorátní vlády sběrný tábor pro Romy. Už o dva roky dříve byl ovšem ve stejném místě zřízen kárný pracovní tábor, určený rovněž pro ~cikánské rodiny a potulné osoby práce se štítící~.
/PRAHA, TŘEBOŇ, LETY/ ~Oficiálně byl v Letech u Písku kárný tábor a vznikl na základě nařízení československé vlády ještě před obsazením naší republiky Němci,~ uvedl deníku Super zdroj, který si přál zůstat v anonymitě. Pozdější ~koncentrák~ pro Romy vznikl podle něj na pozemcích, které sousedily či částečně zasahovaly do schwarzenberského panství. To bylo tehdy (v roce 1939) velmi zničené. Podle dokumentů ze Státního oblastního archivu v Třeboni zasáhla totiž v té době republiku silná bouře, která zničila především lesy. A právě jejich likvidace mohla být, podle zjištění deníku Super, prvním podnětem k výstavbě pozdějšího sběrného tábora pro Romy.
Dělníci za babku!
K odklízení polomů potřeboval otec Karla Schwarzenberga, Karel VI. ze Schwarzenberga, co nejvýhodnější pracovní sílu. ~Lidé byli do tábora najímáni na odklízení polomů,~ potvrdil deníku Super nejmenovaný historik, podle něhož vládní výnos z 2. března 1939, kdy kabinet předsedy vlády Rudolfa Berana schválil zřízení kárných pracovních táborů, mohl být Schwarzenberkům jen ku prospěchu. ~Do tábora přicházeli zejména cikáni či potulní lidé, které bylo nutné dle vládního výnosu převychovat. Nebylo tudíž potřeba jim ani platit,~ vysvětlil historik a dodal: ~Pro Schwarzenberga byli tito lidé levnou a výhodnou pracovní sílou. V souvislosti se vznikem tábora se proto hovoří, že se Karel VI. Schwarzenberg o jeho vznik přímo zasadil.~
Šlechta se brání
Kníže Karel VII. Schwarzenberg, syn Karla VI. a někdejší kancléř prezidenta republiky, však tuto skutečnost odmítá: ~Schwarzenberský majetek orlické větve byl v období existence sběrného cikánského tábora pod nucenou správou, kterou na něj uvalil místoprotektor Rainhard Heydrich. S táborem nemá náš rod tudíž nic společného. Karel VI. Schwarzenberg byl s rodinou vykázán do Čimelic a na Orlík vůbec nesměl.~ Nic společného prý nemá věhlasný šlechtický rod podle bývalého kancléře ani s tábory založenými před ~koncentrákem~ pro Romy. ~Tábor byl vybudován na obecních pozemcích, které sousedí se schwarzenberskými,~ brání se kníže.
Doložená minulost
Dochované dokumenty však hovoří jinak než kníže. ~Lokalita nedaleko jihočeské obce Lety byla vybrána proto, že se zde už v tu dobu nacházel dělnický ubytovací tábor sestávající se z padesáti stavebních buněk... Dělníci pracovali mimo jiné na odklízení polomů,~ stojí například v jednom z nich. V dalším, vyňatém z jihočeského sborníku historického, pak historie ~koncentráku~ pro Romy pokračuje. ~Kárný pracovní tábor byl postaven z padesáti baráčků... Podle směrnic pro hospodářskou službu v táborech mělo se mimo jiné používati vězňů při zpracování polomů v okolních lesích.~ Kdo dal tedy vzniknout původnímu pracovnímu táboru, když Schwarzenberkové, kteří kolem měli své panství, spojitost s výstavbou ~koncentráku~ odmítají? Podle dochovaných dokumentů byli dělníci-vězni z tábora využíváni mimo jiné i na odklízení polomů v lesích, které patřily šlechtickému rodu. Schwarzenberkové by se tak po nově odhalených skutečnostech z historie mohli dostat do potíží kvůli majetku, který jim byl vrácen v restituci. Podle Benešových dekretů by totiž neměl být vrácen majetek lidem, kteří spolupracovali s nacisty.
Fakta o táboře Romů
První opatření k pronásledování Cikánů připravila vláda Česko-slovenské republiky po obsazení českého a moravského pohraničí wehrmachtem.
Tehdejší předseda vlády Rudolf Beran se 6. února 1939 obrátil na ministra obrany a ministra veřejných prací s žádostí, aby zvážili zřízení pracovních táborů pro ~cikánské rodiny a další potulné osoby.~
Nařízení vlády ke zřízení kárných pracovních táborů schválil Beranův kabinet 2. března 1939.
Ještě téhož roku se začalo pro záměr hledat vhodné místo. Mimo jiné lokality byla podle existujících dokumentů vybrána i oblast nedaleko obce Lety u Písku, kde se už v té době nacházel dělnický ubytovací tábor.
17. února 1942 byla na majetek Schwarzenberků - orlické větve - uvalena nucená okupační správa.
S platností od 1. srpna 1942 byly zřízeny cikánské tábory, jejichž účelem bylo podle ministerského výnosu vyloučit Cikány, cikánské míšence a osoby potulující se, ze společnosti a převychovat je k práci.
~Koncentrák~ pro Romy existoval do května 1943
Prošlo jím zhruba 1300 mužů, žen a dětí.
Jejich památku a děsivé události dnes připomínají haly na chov vepřů. Prasečák byl nedaleko obce Lety postavený v roce 1974 a i přes značné protesty zřejmě nikdy nezmizí!
Datum vydání: 12.9.2001
Archiv článků, dnes již neexistujícího deníku Super